Opice jsou obvykle spojovány s chutí na banány, ale nejsou jedinými amatéry tohoto ovoce. Mají je rádi například i sloni. Před konzumací je většinou neloupou, o to větší je překvapení, když se jeden slon v berlínské zoo naučí loupat banány. Její schopnosti byly zvěčněny na videu.
Na rozdíl od jiných slonů má Pang Pha z berlínské zoo neobvyklý způsob pojídání banánů. Její přátelé jedí banány celé, ale Pang Pha je nejprve oloupe. Zaměstnanci zoo zachytili ohromující činy této samice slona indického na videu a její případ byl zdokumentován v časopise Current Biology.
Pouze velmi zralé banány je třeba oloupat
Asijský slon, který již delší dobu žije v berlínské zoo. Zajímavé je, že její způsob zacházení s banány závisí na jejich barvě. Pokud dostane ovoce, které je zelené a žluté, sní ho celé, ani se ho nesnaží oloupat. Na druhou stranu příjemce banánu, jehož slupka je již hnědá, jej okamžitě odmítne a ani se ho nedotkne. Nejzajímavější je však její chování, když dostane banán, který je částečně žlutý a částečně hnědý. Právě pro takové exempláře je vyhrazen „postup“ odstranění jejich kůže.
Jak se to dělá? Sloní chobot je docela chápavý, ale samozřejmě nemůže plně nahradit dvě ruce. Takže Pang Pha nejprve zlomí banán poblíž špičky stonku. Tato špička pak odhodí, pak zvedne zbytek banánu a uchopí jeden konec, energicky s ním zatřepe, což způsobí, že se slupka odloupne od zbytku ovoce. Když však konečně oloupaný banán dopadne na podlahu, slupku upustí, banán sebere a sní ho.
Pang Pha se naučil loupat banány od lidí?
Kde se vzalo toto neobvyklé chování v Pang Pha? Je třeba poznamenat, že žádný z ostatních slonů v berlínské zoo neloupe banány. Zdejší vědci jsou toho názoru, že se to slonice naučila jednoduše tím, že sledovala lidi, kteří se o ni starají a kteří jedli i banány. Samozřejmě bez kůrky. Ať tak či onak, vývoj takového mechanismu vyžadoval specifickou kombinaci individuálních vlastností, pozorovacích schopností a především šikovnosti, což slonici umožnilo vyvinout vlastní metodu loupání banánů v situaci, kdy nemohla plně využít „lidské „metoda.“
Mimochodem, bylo to blízko a vědci informovaní o neobvyklém chování slona by pozorování vůbec nezačali, protože zpočátku dostávala pouze zelené a žluté banány, které, jak jsme zmínili, jí celé.
Není jasné, proč Pang Pha jedná tímto způsobem. Kromě toho se její chování také změní, když se ocitne ve skupině jiných slonů, kteří také dostanou banány. V této situaci bez ohledu na barvu slupky sní další, ale teprve když sebere poslední, podrží si ji na pozdější loupání. Je to proto, že ví, že v tuto chvíli už nemusí s nikým závodit a může sníst poslední ovoce podle své metody? Není to známo, ale případ berlínského slona přivedl vědce k zamyšlení, co dalšího mohou sloni se svými choboty dělat?